Na počátku tohoto roku přijal pozvání na panelovou diskuzi do OHB Czechspace záložní astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda. Diskuze pro studenty oborů letectví a kosmonautiky VUT v Brně probíhala formou rozhovoru, který vedl náš zaměstnanec Ondřej Šlajs. My Vám nyní přinášíme přepis tohoto rozhovoru.
Letectví:
Když jste začínal školu na Univerzitě obrany, jak probíhal Váš výcvik a jak dlouhá byla doba od začátku školy až po výslednou praxi v Gripenu?
Podoba studia na Univerzitě obrany se s každým rokem mění, ale princip je stále stejný. Během studia se absolvuje základní výcvik v Pardubicích v Centru leteckého výcviku. Smyslem je studenty naučit základy během zhruba 50 leteckých hodin, jelikož asi 90 % z nich nikdy předtím v letadle nesedělo. Důležité jsou základy vyšší techniky pilotáže, akrobacie a skupinového létání. Tato aktivita byla po konci 2. ročníku a trvala zhruba 4 měsíce.
Na jakém typu letadel jste prvně létal?
Ze začátku se cvičí na vrtulových letadlech Zlínu 142. Po tomto výcviku proběhne selekce, a ti co postoupí, pokračují na proudová letadla L-39 Albatros a L-159 Alca. Z pilotů L-159 se následně vybírají budoucí piloti Gripenů a touto cestou jsem šel i já.
Jak probíhá výcvik z pohledu lékařského a jak se může kandidát připravit na přetížení?
Jako piloti děláme letecko-lékařský výcvik, který začíná už na Univerzitě obrany, kde je na toto téma dedikovaný předmět letecká psychofyziologie, kam chodí přednášet letečtí lékaři z Ústavu leteckého zdravotnictví. Dále se dochází na detašované pracoviště v ÚVN, kde je pracoviště zaměřené na letecké lékařství. Májí možnosti barokomory, kde se demonstruje hypoxie, nácvik explozivní dekomprese atd.
Zároveň v ČR neexistuje centrifuga. Na tento trenažér jezdí letci, kteří létají na Gripenech, do Švédska. Ten je důležitý proto, že Gripen a ostatní nadzvukové stíhačky jsou specifické v tom, že dokážou udržet přetížení poměrně dlouhou dobu, na rozdíl od akrobatických letadel. U Gripenu je specifický jeho velký gradient přetížení (6G/s) a i to, že na tomto vysokém přetížení může vydržet i několik desítek vteřin.
Rád bych ještě zůstal u tréninku, ale dotknul se trochu jiné části. Viděl jsem, že trénujete s Gripeny tankování za letu. Jak se tento úkon trénuje?
K tomuto tréninku je třeba tankeru, který ČR nevlastní, a proto jsme odkázáni na naše alianční partnery. Jelikož jsme součástí projektu MRTT (Multi-Roll-Tanker-Transport), tak můžeme jako společník aliance společně s partnery využívat Airbus 330, který je předělaný na tanker. Bohužel tato možnost tankování je mírně nešťastná, jelikož tankovací sonda je vzadu a není v zorném poli, takže je třeba hodně cviku.
Při samotném tankování za letu je možné natankovat zhruba půl tuny paliva za minutu. Představte si to jako létající benzínku, u které se točí letadla. Většinou se k tankeru přiletí třeba ve čtveřici a všichni se vystřídají.
Zajímal by mě Váš pocit, když jste sednul do nadzvukového letadla.
Bylo to super. Předtím jsem létal s Alcou a byl jsem rád, že sedím v silnějším letadle typu Gripen. Byli jsme několikrát na exkurzích ve fabrikách firmy Saab, kteří jsou výrobci Gripenů a oni zaměstnávají i psychology a lidi, kteří se věnují user interface, human-user interface, a ti ladili veškeré detaily od barvy displeje po ergonomii ovládacích knoflíků. Toto byla velmi příjemná změna pro pilota.
Je něco, co byste na Gripenu uvítal? Co byste změnil?
Gripen je mírně podmotorovaný. Když jsem měl možnost letět s Rafalem, tak to je opravdu poznat, že Rafal má dva motory a Gripen jenom jeden. Uvítal bych možnosti, které jsou obecně dostupné na Gripenech, ale u nás je nemáme, třeba zaměřovač na přilbě a další výzbroj.
Kosmonautika:
Rád bych se přesunul k tomu, jak jste se stal záložním astronautem. Z čeho se skládala přihláška?
Přihláška se skládala ze strukturovaného životopisu, motivačního dopisu a následně se vyplňovaly on-line dotazníky.
Jak dlouho Vám trvalo napsat motivační dopis? Jak byl dlouhý?
Motivační dopis mi trvalo napsat opravdu dlouho, protože jsem věděl, že nebude jenom součástí prvotního screeningu, ale že pokud se mi podaří se dostat do těch dalších kol, tak si ho pak bude číst ve finále i generální ředitel Evropské kosmické agentury. Proto jsem chtěl, aby byl opravdu dobrý.
Konzultoval jste ho s někým?
Ano, požádal jsem o radu svého kamaráda ze studií ve Spojených státech. Je psychiatrem a řešili jsme spolu psychologickou stránku věci. Věděl jsem, že právě ta bude v dalších kolech zásadní. Dále jsem dal práci přečíst svému kamarádovi z letky, který vždycky dokáže dát dobrou lidskou radu a postihnout lidský rozměr práce. Poté jsem se přes komunitu stíhacích pilotů propojil s astronautem NASA, který teď figuruje v programu Artemis, a ten mě odkázal na astronautku ESA, která byla hodná a věnovala mi čas pro konzultaci motivačního dopisu.
Absolvoval jste šestikolové výběrové řízení, které kolo Vám přišlo nejsložitější?
Největší prvek náhody byl asi hned v prvním kole. V tomto kole byl největší „odpad“ účastníků. Do prvního kola se hlásilo 22 000 lidí a do dalšího vybrali 1 400. Nikdo nevěděl, dle jakého klíče účastníky vybírají. Dokonce vznikaly i různé konspirační teorie. Nevědělo se, zda použili nějaký chytrý algoritmus na výběr kandidátů do postupu do druhého kola. Nakonec ale po výběrovém řízení ESA prohlásila, že výběr byl opravdu proveden lidmi, takže si na tom dali opravdu práci.
Co následovalo v dalších kolech řízení?
V dalších kolech se přistoupilo k psychologického testování. Byla 2 kola psychologického testování. První bylo zaměřené na výkonnost a psychomotoriku, druhé na schopnost práce v týmu (dvojice, čtveřice).
Myslíte si, že bylo Vaše povolání výhodou pro výběrové řízení?
Myslím si, že ano. Jedna z věcí, které se posuzovaly, byly operační zkušenosti. Další nespornou výhodou byla zkušenost s psychologickým testováním v armádě, takže jsem trochu mohl čekat, do čeho jdu.
Myslíte si, že Vám pomohl doktorát?
Myslím si, že určitě ano. Hlásilo se hodně pilotů, kteří byli i mnohem zkušenější než já. Jelikož bylo žádoucí, aby byl daný kandidát zkušený ve svém oboru a zároveň měl i široký rozhled, tak kombinace létání a doktorátu byla vhodná.
Závěr:
Co Vás momentálně čeká? Co máte před sebou?
Nějaké aktivity začnou zhruba příští rok v rozsahu jednoho měsíce. Letos se máme seznámit s aspekty Human Space Flight, navštívit zařízení ESA a obecně se s organizací seznámit. Intenzivní výcvik a příprava by začaly, jakmile bych já nebo někdo z mých kolegů byl přiřazen ke konkrétní misi.
Vyžaduje se od Vás sportování? Máte jako pilot v popisu práce, že byste měl sportovat?
Měli bychom se dle popisu práce věnovat 6 hodin týdně fyzické přípravě. Upřímně, když si člověk poskládá všechny povinné aktivity, tak zjistí, že v týdnu vůbec není takový počet hodin. Každý se snažíme dle vlastního svědomí pečovat o své zdraví a držet si fyzickou zdatnost. Já osobně chodím běhat.
Musel jste nějak zaručit svou zručnost?
Co se týče té mechanické zručnosti, kterou po vás požadovali u přijímaček, tak jsme měli nácvik krizových situací, třeba vytváření filtru z ponožky a dalších dostupných věcí. Tento scénář simuloval záchranu Apollo 13.
